Znáte akronymy dpi, lpi? - Tipy a triky - Printing.cz - Tisk, pre-press a knihařské zpracování

23. srpna 2001, 16.54 | Dnes nás bude zajímat, jaký je vztah mezi použitou tiskovou technikou a rozlišením obrázku. V podstatě chceme dojít k optimálnímu rozlišení obrázku v dpi, aby výsledek byl u dané tiskové techniky nejlepší. Z praxe známe spoustu tiskových technik, přičemž celkově je můžeme rozdělit do dvou, respektive tří kategorií - contone a raster.

Contone Zařízení se spojitým bodem neboli anglicky continuous tone je nejméně obvyklé. V podstatě každý soubor v počítači je vytvořen tímto způsobem - každý obrazový bod může nabývat téměř libovolné hodnoty, tedy může mít libovolnou barvu. Pokud je obrázek zobrazen na takovémto zařízení a zvětšen, uvidíte na místě jednotlivých bodů čtverečky nebo přibližné čtverečky. Jako když zvětšíte bitmapový obraz.

V praxi je v podstatě pouze dvě čistá contone zařízení. Jedním je sublimační tiskárna, která vytváří obraz nanášením vrstev barvy z fólií. Jednotlivé barvy jsou průhledné, proto je lze klást přes sebe. Druhou tiskovou technikou je klasická fotografie nebo její digitální ekvivalent, kdy se jednotlivé body vytvářejí laserovým paprskem.

U sublimačního nebo fotografického tisku je rozlišení tiskové techniky přibližně 300-400 dpi, což znamená, že každý tiskový bod může mít téměř libovolnou barvu. Optimální je zjistit skutečné rozlišení výstupního zařízení a fotografie tam posílat ve stejném rozlišení, potom bude zachována nejvyšší kvalita.

U těchto zařízení je jedno technické specifikum, které nemá s naží úvahou nic společného, že obrázky jsou mírně rozostřené. Částečně to lze vyřešit mírným zaostřením, ale neodstraní se podstata problému.

Rastrová zařízení nebo také halftone Česky se jim také říká polotónová a funguje například v laserových tiskárnách, osvitových jednotkách nebo ofsetovém tisku. Tato zařízení se vyznačují tím, že každý bod může nést pouze jednu barvu, tedy může být buď černý nebo bílý (v případě barevných zařízení také azurový, purpurový nebo žlutý). U těchto zařízení si pomáháme nedokonalostí lidského oka - když se z větší vzdálenosti díváme na shluk bodů, jeví se nám barva jako průměrná hodnota všech barev na daném místě.

Každé zařízení má určité parametry hustoty bodů. To vyjadřujeme v počtech bodu na palec (dpi) nebo na centimetr (dpc nebo dpcm). Častější je vyjadřování v počtech bodů na palec. Laserové tiskárny mají 600 dpi, osvitové jednotky 1200-3600 dpi.

Pokud u laserové tiskárny s rozlišením 600 dpi vezmeme 8 bodů jako vizuální bod, získáme buňku 8 x 8 bodů. Tato buňka obsahuje celkem 64 bodů výstupního zařízení, což znamená, že může nabývat 65 různých vizuálních hodnot (pokud počítáme barvu papíru), neboli 65 odstínů šedé. Při takto zvolené buňce říkáme, že zařízení má 75 lpi, což je 600/8 nebo také 600/(65-1). (Pokud chcete více stupňů šedé, musíte se spokojit s nižším rozlišením - při 600 dpi a 256 stupních šedé to bude 37,5 lpi.)

U barevného tisku je situace podobná, pouze jednotlivé rastry se nemůžou tisknout přes sebe, protože by vzniknul špatný výsledek. Další informace o rastrech naleznete zde.

Pokud znáte rozlišení výstupního zařízení v lpi (někdy se udává také v počtu linek na centimetr - lpc nebo lpcm), můžete vypočítat optimální rozlišení obrázku. Vztah je poměrně jednoduchý:

DPI obr = LPI x FQ

Rozlišení obrázku musí být rovno rozlišení výstupního zařízení (v lpi) krát faktor kvality. Faktor kvality je empírická hodnota v rozmezí 1-2, která záleží na výstupním rozlišení, tiskové technice a typu rastru. Pro určení správné hodnoty nám pomůže tabulka:

Takže můžeme použít praktický příklad. Budeme tisknout ofsetem s frekvencí rastru 150 lpi. Potom stačí připravit obrázky v rozlišení 300 dpi (150 lpi x 2), aby měly optimální kvalitu. Vyšším rozlišením obrázků pouze zatěžujeme osvitovou jednotku, ale nezvyšujeme kvalitu výstupu. U laserové tiskárny s frekvencí rastru 60 lpi (běžná hodnota) vychází rozlišení obrázků 120 dpi.

Kombinovaný typ Nejsložitější je situace u zařízení, která kombinují oba principy. Například monitory, inkoustové tiskárny nebo barevné laserové tiskárny nemůžeme jednoduše zařadit ani mezi rastrové ani mezi contone zařízení (i když existují výjimky, kdy barevné laserové tiskárny používají polotónový bod).

Zatím stačí, že u většiny zařízení nemá cenu používat obrázky s vyšším rozlišením než 200-300 dpi, protože tím nedosáhnete lepší kvality tisku. Pokud bude ze stran čtenářů zájem, můžeme podrobně rozebrat způsob inkoustového tisku, takže bude pochopitelnější volba správného rozlišení.

ppi Možná jste potkali ještě zkratku ppi. To není nic jiného než rozlišení skeneru nebo skenování a vyjadřuje se v bodech na palec (pixels per inch). Důvod, proč se zde nepoužívá zkratka dpi je prostý - aby nedocházelo k matení pojmů. Ale o tom zase někdy příště.