Tvar tiskového bodu - Pokročilejší témata - Printing.cz - Tisk, pre-press a knihařské zpracování

Kruhový (Round) bod

Kruhový (Round) bod

18. února 2001, 22.13 | Není žádnou novinkou, že tiskové body mohou mít různý tvar (Shape). Důvodem hledání vhodného tvaru přirozeně není sympatie osvitáře k jednotlivým geometrickým obrazcům, ale snaha o co nejkvalitnější tiskový výstup.

Každý z tvarů tiskového bodu má totiž své specifické vlastnosti, kterými spoluovlivňuje jeden z ostře sledovaných faktorů při tisku, nárůst tiskového bodu (Dot gain). Ten je ve skutečnosti ovlivněn řadou okolností. K těm, které pro nás dnes nejsou důležité, patří třeba použitý papír a jeho savost, kvalita tiskové barvy, tisková technologie, tisková deska, způsob kopírování. Ale nárůst bodu se v zásadě projeví v každém okamžiku přenosu "rastru", i když v různé míře. To znamená při kopírování filmu na desku, při vlastním tisku, ale i při osvitu na film.

Při osvitu má na nárůst bodu vliv rozptyl laserového paprsku osvitové jednotky (resp. možnost jeho ostření), kterým se zabýváme na jiném místě tohoto čísla ST. Při tisku dochází k mikroskopickému "rozmazávání" jednotlivých bodů (jde koneckonců o proces probíhající pod tlakem) a právě náchylnost jednotlivých tvarů tiskového bodu k rozmazávání a ke vzájemnému slévání nás bude také zajímat.

Kruhový (Round) bod

1. Kruhový tiskový bod (50%) 2. Kruhový tiskový bod (78,5%) 3. Tendence kruhového bodu ke slévání při vysokých hodnotách krytí

Pokud se nějaký tvar při vyslovení slova "bod" přímo nabízí, je to právě kruh. Kruh má tu příjemnou vlastnost, že jeho poměr obvodu ku ploše je z geometrických tvarů nejnižší. Povrchové napětí kruhové "vrstvy" barvy je proto v porovnání s ostatními tvary nejvyšší, a tak kruhové tiskové body vykazují z hlediska tvaru nejnižší růst bodu. Příznivě se tento efekt projevuje při tisku předloh, u kterých klademe důraz na reprodukci zejména ve světlech, případně ve středních tónech. Méně příjemné je, že kruhové tiskové body se rády "slévají" při reprodukci stínů (míst s vysokou hodnotou pokrytí), zejména v souběhu s vyšší hodnotou tiskového rastru. Tady se jako nectnost projevuje příliš velká styčná plocha mezi sousedními body; výsledkem jsou menší volné prostory mezi body, než bychom podle použitého tiskového rastru právem čekali. Tisk je v takovém případě tmavší, než by měl, ztrácí detaily, dochází ke "slití" tiskových bodů.

Čtvercový (Square) bod

1. Čtvercový tiskový bod (50%) 2. Čtvercový tiskový bod (78,5%) 3. Čtvercový tiskový bod ve vyšších pokrytí má menší styčné plochy

Daleko méně trpí nectností slévání další z rodiny tiskových bodů, bod ve tvaru čtverce (používá se otočený o 45°, postavený na "špičku"). Plocha, kterou se sousední body při vyšších pokrytích stýkají, je se zvyšováním pokrytí menší než u bodu kruhového a "bílá" místa tak zůstávají přece jen větší. Ve světlech, respektive ve středních tónech, kdy se tiskové body navzájem nedotýkají, čtvercový bod pozbývá své výhody a nedává výsledky lepší než kruhový bod.

Kosodélníkový (Diamond) bod

Snadno si dovedeme představit, že čtvercový bod je možné zdeformovat tak, že jeho úhlopříčky nebudou stejně dlouhé. V takovém případě čtvercový tvar přechází do tvaru kosodélníku. Změnou poměru úhlopříček (velikostí deformace) můžeme v určité míře ovlivnit hodnotu pokrytí, při níž se body začnou dotýkat (a jak se budou dotýkat); kosodélníkový bod proto dává dobré vlastnosti zejména ve středních tónech.

Eliptický (Eclipse) bod

Vzniká podobným myšlenkovým postupem jako bod kosodélníkový: když kruhovému bodu zkrátíme tentokrát jednu z os. Stejně jako kosodélník má dobré tiskové vlastnosti zejména ve středních tónech a díky příbuznosti s kruhovým bodem jej můžeme použít i ve světlech. Ve stínech se může, podle poměru velikostí os, projevovat podobný jev jako u bodu kruhového. Eliptický bod může v některých případech připomínat čárový rastr (případně v něj přejít).

Negativní kruhový bod (PinCushion)

Reprodukce tónů a detailů ve stínech při vysokých hodnotách pokrytí a vyšších hodnotách tiskového rastru může přinášet opravdu nepěkné problémy. Když sečteme jednotlivé negativní vlivy, které zde působí, není divu, že máme tolik potíží se sléváním tiskových bodů a mizením volných míst mezi nimi. Pro dosažení kvalitních výtisků je zapotřebí mít všechny kroky "vychytané" a pracovat na špičkovém zařízení. Každá - i drobná pomoc - je dobrá, a právě negativní bod je navržen tak, aby volná místa mizela pomaleji.

Euklid (Kompozitní bod, Composed Dot)

Změna tvaru tiskového bodu podle pokrytí - Euklid. Poslední zobrazuje vzhled "ratru" při použití euklidovského tiskového bodu při vysokém rozlišení.

Jak jsme viděli, různé tvary tiskového bodu mají i různé vlastnosti, které se však neprojevují stejně příznivě v celém tónovém rozsahu a při všech hodnotách tiskového rastru. Pokud nyní někoho napadne, zda by nešlo v průběhu osvitu měnit tvar tiskového bodu v závislosti na aktuálních podmínkách, má pravdu. Dá se dokonce říci, že jednotlivé tvary tiskových bodů, tak jak jsme je uvedli výše, naleznou dnes uplatnění více v případě, že tiskneme nestandardní předlohu, případně jako podpora výtvarného záměru. Dobré RIPy totiž používají standardně převážně právě euklidovský bod (vyspělé RIPy vůbec dělají s tiskovými body neuvěřitelné věci, ještě o tom bude řeč), a tak v naprosté většině případů zaručují slušnou kvalitu litografií.

Kdo chce mít z uváděných informací prospěch, musí zkoušet a učit se z výsledků. Není přitom ve všem odkázán na možnosti či ochotu osvitového studia. Tvary tiskových bodů a úhly separací (viz dále) je možné dobře řídit i v Adobe Photoshopu. Dokonce je možné vytvořit si svůj vlastní tvar bodu (pozor - pouze pro skutečné znalce postscriptových příkazů). Je potřeba jen zkontrolovat všechna nastavení programu, abychom si své parametry nepřepsali defaultními. Správně uložený EPS veškerá nastavení přenese do PostScriptu a RIPu. Ale pozor, protože osvitové zakázky "z ulice" mívají kolísavou úroveň, naučila nouze RIPy "strávit" téměř vše, ovšem za cenu toho, že dokáží v PS souboru přebít právě veškerá (často problémová) nastavení od klienta. Dokáží, ale nemusí, takže je potřeba se s obsluhou domluvit.

Odborný garant článku:

Článek byl převzat z čísla 4/1999 odborného polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis si můžete předplatit na www.svettisku.cz