Laminování - Jak na? - Printing.cz - Tisk, pre-press a knihařské zpracování

Detail technologie laminace za studena

Detail technologie laminace za studena

19. února 2001, 18.14 | Laminováním rozumíme při výrobě tiskovin pokrytí povrchu tiskoviny polypropylenovou či polyesterovou fólií. Takto upravený povrch má vysokou mechanickou odolnost a stoprocentně odolává vlhkosti (s výjimkou absolutního okraje laminované stránky, kde i při oboustranné laminaci může vlhkost zasáhnout papír).

Vyžadujeme-li vodotěsnost, musí film přesahovat okraje papíru, a dojde k tzv. zakapsování. Polypropylenová či polyesterová fólie může mít různou tloušťku a může být lesklá nebo matná.

Laminovat lze za tepla nebo za studena. Zadavatele by rozdíl mezi oběma způsoby nemusel dopodrobna zajímat, protože výsledný efekt je v obou případech většinou pro laika k nerozeznání. Některé rozdíly mezi laminováním za tepla a za studena však mohou ovlivnit cenu a především rychlost zpracování zakázky.

Laminování za tepla probíhá při teplotách okolo 110 °C (tato teplota je nejčastěji používaná, technologie funguje zhruba od 90 do 125 °C). Obecně je lakování za tepla méně náročné na obsluhu stroje, náklady na pořízení stroje i provozní náklady (materiál, energie) jsou však zhruba 1,5krát vyšší než u laminování za studena. Pro laminování za tepla je nutné používat kvalitní tiskové barvy, u kterých je větší jistota, že působením vysoké teploty nezmění barevnost, případně strukturu. Laminovat za tepla je možno papír od gramáže (terminologicky správně "plošné hmotnosti") 90 g/m2, a to jedno i oboustranně. Při použití matného filmu má povrch vlastnost "White Bordu", lze tedy na něj opakovaně psát tužkou či suchými fixy. Matný film se hodí jako podkladový pro pozdější uplatnění parciálního laku. Speciální polyesterový film je vhodný na termoražbu.

Laminaci za studena můžeme rozdělit na suchou a mokrou. Při suché laminaci se používá samolepící fólie, která se na potištěný papír lepí tlakem pracovního válce laminátoru. Suchá cesta umožňuje jak jednostrannou, tak oboustrannou laminaci. Díky malé rychlosti a velmi vysoké ceně se tento způsob laminace používá při konečné úpravě inkoustových digitálních tisků. Princip mokré laminace je používán zejména ve větších tiskařských provozech. V tomto případě fólie nelepí a mezi ni a papír je ještě před tlakovým válcem nanášena vrstva disperzního lepidla. Při tomto procesu papír někdy vlhne a po laminování má tendenci se kroutit. Laminovat za studena je možné papír od gramáže 115 g/m2. V případě laminace za studena jsou jednotlivé tiskové archy laminovány pásem polypropylenu a po laminaci je třeba je opět rozřezat. Laminaci za tepla lze naproti tomu aplikovat i na jednotlivé archy. Jednou z velkých výhod termolaminace (tedy laminace za tepla) je možnost laminované archy dále zpracovávat prakticky ihned po provedení laminace. U studené laminace je třeba přistoupit k dalšímu zpracování až po 24, lépe však po 48 hodinách. Termolaminace také umožňuje okamžitou vizuální kontrolu kvality. U laminace za studena získává tiskovina svou definitivní podobu až po několika hodinách. Proto bývá u laminace za tepla nižší odpad.

Všeobecně se dá říci, že termolaminace je vhodná pro tiskoviny v nižším nákladu, při větším počtu je naopak vzhledem k nižší ceně za kus vhodnější laminace za studena.

Odborný garant článku:

Článek byl převzat z publikace Praktický rádce zadavatele tiskových služeb vydanou společností Svět tisku. Publikaci si můžete vyžádat na adrese www.svettisku.cz.