Jak připravovat dokumenty pro digitální tisk - základní tipy - Jak na? - Printing.cz - Tisk, pre-press a knihařské zpracování

13. února 2001, 18.36 | Příprava dokumentů pro digitální tisk má určité zvláštnosti a zákonitosti, kterých je dobré si povšimnout. Možná budou následující řádky příliš odborné; rozhodně více než předchozí text. I pro ty, kteří neporozumí všemu, bude ale užitečné se v každém odstavci na chvilku zastavit. Budete tak mít větší představu, jak kontrolovat grafiky, kteří pro vás data připravují k tisku.

Než si ale rozebereme jednotlivá specifika, připomeňme si, co má příprava dat pro digitální tisk společného s přípravou dat pro tisk obecně: Dokumenty by měl vytvářet někdo, kdo má dobrou představu o tom, co se s nimi dál (při tisku) děje. Navíc by to měl být člověk, který má v oboru sazby určitou zkušenost a pokud možno i vzdělání. Neodborně vysázený text totiž může čtenáře od četby odradit, aniž by si čtenář uvědomil, proč tomu tak je - dokonce bez ohledu na kvalitu obsahu. A to je v případě jakéhokoliv tištěného dokumentu velká škoda.

Neexistence přímých barev

Většina strojů, o kterých je řeč, pracuje v režimu CMYK bez možnosti použít přímou barvu. Jediný z výrobců, který tuto možnost teoreticky připouští, je Indigo. Pokud ale máme správné informace, inkousty pro pátou barvu by byly tak drahé, že se ani v Indigu nepoužívají jiné barvy než cyan, magenta, yellow a key, i když má stroj zásobníky pro šest barev.

S problematikou neexistence přímých barev je třeba se vyrovnat hlavně v případě tisku loga v předepsané firemní barvě, a také při snaze o použití efektů metalických barev. Ve druhém případě je někdy možné použít větší pokrytí barvou (především žlutou). Některé stroje totiž umožňují na závěr vytištěný dokument ještě "zažehlit" a tím vytvořil lesklý efekt na místech s největším pokrytím tonerem.

Velké jednobarevné plochy

Tento problém je jednoznačně ve všech dostupných pramenech uváděn jako největší nešvar digitálního tisku. Nestabilní jednobarevné plochy se projevují různě. U strojů Indigo mají okraje ploch výraznější pokrytí barvou. Například už tučná písmena se potom jeví jako "stínovaná", tedy se světlejším prostředkem a výraznějšími konturami. U ostatních strojů se někdy projevuje určitá nestabilita jednobarevných ploch (pruhování, světlejší a tmavší skvrny, ...). Prakticky vždy (s výjimkou Indiga) se ale objevují stíny za bílým písmem na jednobarevném podkladě. Nejvíce se to projevuje u různých odstínů šedé a u některých pastelových odstínů zelené.

Výrobci i provozovatelé tento problém velmi dobře znají a čelí mu ponejvíce tím, že se snaží při grafickém návrhu jednobarevné plochy nepoužívat. Místo toho používají jako podklad fotografie nebo různé textury (výrobci strojů jako Agfa nebo Indigo dodávají navíc spolu se strojem množství různých textur a provozovatelé těchto strojů mají většinou tyto textury k dispozici).

Pokud je jednobarevná plocha černá, doporučuje se tisknout ji smíšenou s ostatními barvami CMY. Ne tedy jako u klasických technologií pouze přidat 20 % cyan. Pro stroje na bázi technologií Xeikon a pro Indigo bývá používáno složení černé: 60C40M40Y100K (případně 40C20M20Y100K).

Potlačování žluté

Většina provozovatelů digitálních tiskových technologií v průběhu tisku potlačuje žlutou barvu. Je to proto, že v případě pevných tonerů má žlutá barva výraznější pigmentaci ve srovnání s barvami C a M. Tato korekce žluté je poplatná snaze dosáhnout efektů co nejbližších ofsetovému tisku. Je ale možné data připravit například tak, že v určitých místech (například žluté šipky nebo zlaté šperky) žlutou barvu necháte a ve zbývajícím dokumentu ji uměle potlačíte. Pak se domluvíte s operátorem u digitálního tiskového stroje, aby nechal žlutou bez omezení, případně ji ještě "vytáhl". Tím je možné dosáhnout efektů, které vám tradiční tiskové technologie nemohou umožnit.

Odborný garant článku:

Článek byl převzat z publikace Praktický rádce zadavatele tiskových služeb vydanou společností Svět tisku. Publikaci si můžete vyžádat na adrese www.svettisku.cz